
























Konečné je to tady! Duben nám ukázal svou hezčí tvář, a tak jsme na nic nečekali, popadli kytaru a buřty a vyrazili k našemu domovskému ohništi na první letošní opékání 💪
Bylo to přesně takové, jaké jsme si to přes zimu malovali. Sešli jsme se úplně všichni-od těch nejmenších po ty nejstarší mistry v opékání buřtu.
Žádné starosti . Jen my, oheň a dobrá nálada.
První letošní opékačka se povedla na jedničku.






Jarní sluníčko nás na Velký pátek přímo lákalo ven. Tak jsme využili krásného počasí a nabídky velikonočních plaveb parníkem po Dalešické přehradě. Nalodění proběhlo v přístavišti v Kramolíně a plavba nás zavedla až ke kempu v Hartvíkovicích, kde posádka parník zkušeně otočila a vypluli jsme na zpáteční cestu. Na horní palubě jsme si užili sluníčka, výhledů na okolní skály, kopce a lesy a když nám vítr řádně rozcuchal vlasy, přesunuli jsme se do kryté části lodi. Posádka parníku byla báječná a celou plavbu panovala skvělá atmosféra. Protože naše těla potřebovala po dlouhém sezení protáhnout, přemístili jsme se do Hartvíkovického kempu, odkud jsme uskutečnili výšlap na vyhlídku Wilsonka. Výhledy z ní jsou nezapomenutelné. Když jsme se okolními scenériemi dostatečně pokochali, vyrazili jsme do Náměště nad Oslavou, kde jsme náš výlet zakončili ochutnávkou úžasné zmrzliny.




















Během akce panovala veselá atmosféra plná smíchu a odcházeli jsme s pocitem, že naše činnost měla smysl.
Jaro volá, slunce svítí,
nechceme mít v lese smetí.
Rukavice, pytel, elán,
ať je čistý každý lán.
Ukliďme Česko!

Ve krásném Zeleném čtvrtku jsme se rozhodli připravit si jídlo v přírodě.
Založili jsme oheň a připravili maso na burgery.
Poté si každý sestavil vlastní burger a společně jsme si ho vychutnali.
Nádherného počasí jsme také využili ke sportovním aktivitám, jako například čtverce a street basket.



Byl aprílový den a sluníčko krásně svítilo. 🌞 Vyrazili jsme na výlet v pěti lidech. Když jsme zaparkovali, čekala nás dlouhá cesta k rozhledně. Chvílemi to vypadalo, že to snad ani nedáme, ale nakonec jsme do toho dali všechny síly. Teta nás vedla podle navigace, která nám ale trochu pletla hlavu i cesty. Museli jsme zdolat obrovský kopec a pak se prodírat stezkou plnou trní, klacků a padlých stromů. 🌲 Chvíli jsme se báli, že se ztratíme, ale díky bohu jsme to zvládli! Když jsme se konečně vymotali z křoví, stáli jsme u rozhledny Mařenka. Čekalo nás sice hodně schodů, které nás pěkně štvaly, ale přes všechen strach a nervy jsme vystoupali až nahoru. ⬆️ Ten výhled byl za odměnu! Fotili jsme jako diví a natočili i video pro tety z domova. Cesta dolů byla taky zajímavá. Potkali jsme pár lidí, ale pak jsme začali váhat, kudy vlastně jdeme. Už jsme se chtěli i vracet, ale nakonec jsme se po chvíli motání ocitli znovu u rozhledny. Pak už jsme naštěstí tu správnou cestu našli. Zpátky k autu jsme si pouštěli písničky a zvesela běhali po cestě. Myslím, že jsme si to všichni užili, a i když jsme rádi, že jsme v pořádku zpět, budeme mít na co vzpomínat!
Autor: FILIP Z RS1



